Výzkum a vývoj

Čistit panely je třeba! Otázkou je čím a jak často.

Výzkum

Výzkumné studie prováděné ve světě i naše zkušenosti potvrzují fakt, že čistit je třeba vše, i fotovoltaické panely. Tento fakt však není všeobecně znám, ba naopak. Mnoho firem, majitelů FVE i jejich správců je přesvědčeno o naprostém opaku. Důvodem je hlavně marketingová kampaň prodejců solárních a fotovoltaických panelů, kteří často neměli s tímto oborem nic společného a chovali se pouze jako obchodníci.

Následující studie jsou pro tuto problematiku nejdůležitější a zároveň i směrodatné pro naše české podmínky. Obě studie realizoval a vypracoval univerzitní profesor H. Haeberlin, který se věnuje problematice degradace efektivity FV panelů již od 80. let 20. století. Tyto studie jsou na úrovni vědecké. Nejsou to studie vypracované k podpoře prodeje a proto i z tohoto důvodu jsme je vybrali za směrodatné.

I tyto studie však mají své nedostatky - byly provedeny jen na omezeném počtu FVE v rámci jedné lokality. Firma Simply Clean s.r.o. v přůběhu několikaleté praxe v oboru, díky faktickým výsledkům z řady elektráren zjistila, že rychlost degradace efektivity panelů (díky zašpinění) je individuální a odvíjí se od několika faktorů.

Záleží hlavně na okolí elektrárny, ve kterém se samozřejmě nacházejí zdroje znečištění. Tyto zdroje můžeme rozdělit na 3 základní skupiny:

Zemědělská činnost
Průmyslová činnost
Doprava

Díky tomuto rozdělení a evaluaci okolí můžete odhadnout míru degradace efektivity panelů. Ta se může totiž pohybovat od desetin procent ročně až po desítky procent ročně.

2) Druhy znečištění

Znečištění lze rozdělit podle typu a podle jeho umístění.

Dle umístění:

Plošný film po celé ploše panelu (prach, spad, pyl,..)
Usazená špína na spodní části panelu (nejprve charakter hlíny, následně mech/lyšejník, který expanduje směrem vzhůru)

Plošný film samozřejmě pokrývá celý panel a tak snižuje jeho efektivitu. Záleží na tom, z čeho tento film je - některé nečistoty spláchne z velké části déšť, některé nikoli. Intenzita znečištění je také velmi důležitá - z praxe již víme, že nános prachu způsobený zemědělskou činností (vláčení, sklizeň) může skokově snížit efektivitu panelů o cca 5% a je persistentní. Samozřejmě spady z chemiček, průmyslové a chemické výroby jsou mnohem agresivnější - zde je degradace většinou postupná - nános se zvětšuje a s ním degraduje výkon panelů.

Usazená špína na spodní části panelu je však mnohem nebezpečnější. Její výskyt mapujeme na cca 90% navštívených pozemních FVE. Tento druh zašpinění má totiž potenciál dlouhodobě poškodit panely. Zatímco plošný film je po celém panelu a tak degraduje výkon všech článků, mechy/lišejníky usazené na spodní části panelu stíní jen spodní články. To má za následek přehřívání okolních článků, které jsou na ně napojeny. Výkon degraduje, vzhledem k způsobu zapojení článků, v celém panelu. Pokud není tato špína včas odstraněna hrozí nenávratné poškození panelů či snížení jejich životnosti.

Je tedy jasné, že čistit je třeba, byť z důvodu údržby panelů. Stejně tak, jako je třeba průběžně odstraňovat rostliny, které převyšují okraje panelů a stíní tak jejich spodní části.

Dle typu:

Špína vytvářející plošný film

Prach a hlína
Pyly
Spad z výfukových plynů
Spad z průmyslové výroby
Spad z těžebního a spracovatelského průmyslu
Spad z chemického průmyslu

Špína vytvářející lokální zašpinění

Výkaly
Mechy a lišejníky
Listy a jehličí